V posledních dnech se zděšením sleduji události na Ukrajině. Asi jako všichni jsem opravdu šokovaný z posledního vývoje a popravdě řečeno těžko hledám slova, kterými bych vše popsal. Boje na Ukrajině probíhají prakticky již od roku 2014, ale od konce minulého roku napětí neskutečně vzrostlo. Vše vyvrcholilo před týdnem nevyprovokovaným útokem Ruska na Ukrajinu. Putin se nebojí útočit ani na civilisty, a proto byla nutná ostrá reakce Západu.

Západ a ČR zareagovalo správně, sankce opravdu přijít musely, stejně jako bojkoty. Snad jenom odříznutí od systému SWIFT mohlo být razantnější. Momentálně se pohybujeme na tenké linii, kdy musíme pomoci Ukrajině, ale zároveň nesmíme podnítit rozšíření války do dalších částí Evropy.

Z čeho jsem v posledních dnech nadšený, je touha Čechů pomoci Ukrajině. Opravdu jsem nečekal, že se vybere tolik peněz tak rychle. Další skvělou věcí je kolik lidí se sešlo na demonstracích a kolik poskytlo své bydlení pro prchající Ukrajince. V neposlední řadě opravdu oceňuji to, kolik lidí dobrovolně pomáhá.

Momentálně nesmíme zapomínat hlavně na děti uprchlíkům a pomoct jim začlenit se do naší společnosti. Součástí podpory musí být výuka češtiny, protože nevíme, jak dlouho zde budou muset zůstat. Než se naučí česky, měla by být zajištěna výuka v jejich mateřském jazyce. S tím by mohly pomoci také některé ženy, které musely utéct z Ukrajiny.